Jivno

Díky mé práci se mi povedla velmi unikátní návštěva zříceniny hradu Jivno v uzavřené Lánské oboře. Chtělo to trochu delší vyjednávání, ale nedala jsem se a tak mi pan správce umožnil přístup a jsem za to neskutečně vděčná, bylo to super! :) V tomto článku bych Vám ráda poskytla pár fotografií a postřehů z tohoto výjimečného místa. 

Historie o tomto hradě zcela mlčí... Nevíme ani zda Jivno je vůbec původní název hradu, jelikož v listině se poprvé jako Jivno objevuje až v 16. století jako zřícenina nazývaná podle nedaleké vesnice Jivno.

Stavba byla bezesporu královským hradem, protože logicky, kdo jiný by si mohl postavit hrad ve výsostném královském hvozdu křivoklátském, který byl nejoblíbenějším místem Václava I... Hrad můžeme s největší pravděpodobností datovat asi do poloviny 13. století, spíše ještě těsně před polovinu. Tedy jako současníka Křivoklátu, Týřova, případně Nižboru. 

Máme jisté dvě listiny vydané Václavem I. roku 1245 na nějakém Hrádku starém... Starý hrádek určitě nemohl být Křivoklát ani Týřov/Angerbach, protože tyto hrady jsou vždy uváděny jménem a Nižbor je přeci jen v polovině 13. století úplně nový, kdo ví, jestli v roce 1245 už vůbec stál, takže by nemohl být veden jako starý hrad... Takže tento Starý hrad beze jména by mohlo být dnešní Jivno! A to že by byl v roce 1245 už nazýván jako starý hrad napovídá něco o jeho raném založení!

Jivno potkal ale nemilý osud, který z něj do dnešních dob zachoval skutečně jen zlomek. Někdejší pan hejtman křivoklátský Jan Žďárský ze Žďáru totiž pojal v roce 1551 úžasnou myšlenku, že se na Jivně skrývá nějaký nepředstavitelný poklad a zažádal královskou komoru, aby tamější staré zdi mohl rozmetat a najít kýžený poklad... Bylo mu vyhověno a tak pan Žďárský tak učinil. Poklad nenašel a architektonický a historický poklad zlikvidoval... 

V 16. století zde také pobýval nějaký poustevník Jiřík, který troskám také příliš nepomohl... V bývalém jižním palácovém křídle si zřídil poustevnu a pravděpodobně si zde také vystavěl orientovanou kapli s polygonálním závěrem, která byla paní Ing. arch. Menclovou mylně interpretována jako hradní kaple... 

Co se týče dispozice hradu, tak se jednalo o rozměrný královský hrad s obvodovou zástavbou na poměrně pravidelném obdélném půdorysu. Celý horní hrad byl do tvaru písmene U zastavěn paláci a od dolního hradu oddělen hradbou. Dispozice, a i celé rozložení hradu, mi tu prostě připomíná Křivoklát... Akorát Křivoklát je na takovém trojúhelníkovém ostrohu, ktežto tady byl ten prostor praktičtější. Stejně jako na Křivoklátu zde byla předsunutá obranná věž, ikdyž v opačném směru... A co je tu ještě takové "křivoklátské", tak oddělení horního a "dolního" hradu příkopem! Nebo je dispozice také trochu podobná jako na Vrškamýku, s tím rozdílem, že věž zde byla předsunuta až ke vstupu do dolního hradu a nádvoří mohlo být díky širšímu ostrohu rozměrnější. 

Hrad do dnes působí poměrně majestátně. Pro jeho založení bylo vybráno velmi dobré strategické místo na ostrohu nad Klíčavou a mohl být svého času jistě nedobytný. Povídá se, že hrad mohl střežit zaniklou snad solnou stezku.

Hrad svým rozměrem a doufám i honosností daleko převyšoval dobové země-panské hrádky. V porovnáním s Křivoklátem nebo Týřovem byl ale jistě menší a ne tak významný, ale i přes to je do dnes skvělou ukázkou přemyslovské hradní architektury.

Když do hradu vstupujeme, jako první uvidíme do dnes velmi hluboký příkop, na jehož druhé straně vévodila dominantní věž - pravděpodobně bergfrit. Z věže je dnes ale pouze velká hora rumu. V těsné blízkosti věže můžeme tušit hlavní hradní bránu. Zbytek dolního hradu byl obehnán do dnes patrnou kamennou hradbou, ale více stavení se zde nedochovalo. Terén se za věží opět prudce svažuje, což napovídá druhý hradní příkop, který v podstatě vylučuje, že by zde byly i jakákoliv dřevěná stavení... 

Pak se konečně dostáváme do areálu horního hradu. Jsou zde do dnes patrné pláště všech třech paláců, přičemž nejpoškozenější je jižní křídlo, kde měl poustevník svou poustevnu... 

Oproti tomu severní palác si do dnes zachoval své historické rozměry a stěny, i když poškozené erozí a lidskou činností jsou stále patrné. 

Nejzachovalejší je potom nejmenší západní křídlo, které si zachovalo dokonce i svou pravidelnou, typicky přemyslovskou, trojdílnou dispozici. 

Při návštěvě tohoto hradu jsem si ale nemohla odpustit i jisté postesknutí... Že kdysi úžasné královské ctěné sídlo je dnes zcela opuštěné, zničené a přístupné leda místním daňkům, jelenům a jiné lesní zvěři... :(

V areálu hradu v posledních letech probíhal archeologický výzkum pod taktovkou Rakovnického muzea, tak můžeme doufat, že paní archeoložky z tohoto výzkumu něco vypublikují a naše znalosti o Hrádku starém - Jivnu se budou moci zase trochu prohloubit.