Zbořený Kostelec

11.01.2021

Tento víkend jsem absolvovala výstup na hrad Zbořený Kostelec. V tomto nádherném zasněženém a prosluněném počasí to byl naprosto nezapomenutelný zážitek, který rozhodně stál za to! :) Kdo někdy už na Zbořeném Kostelci byl, jistě ví, že i za běžného počasí to není úplně snadná cesta... Co ale teprve, když vše krásně přikryje romantický bílý poprašek a nápad vylézt na zříceninu dostane bezmála celé Benešovsko? Z běžně obtížného terénu se stane terén takřka neschůdný, kdy se pod nohama střídá buď sníh udupaný téměř v led, nebo naopak roztáté bahno, nemůže to být lepší... Když jsem konečně dorazila k bráně a viděla terén v příkopu, chtěla jsem se otočit na podpatku a utíkat zase rychle dolů k Sázavě, ale nakonec jsem příkop překonala a stálo to za to! Ten výhled byl dechberoucí...

Co říci k samotnému hradu a jeho historii? Je skutečně bohatá, ale jak a kdy to začalo? To bohužel nikdo neví... Stavba byla velmi dobře umístěna nad řekou Sázavou na skalním ostrohu nad soutokem s Kamenickým potokem a měla za úkol hlídat přívoz a hned několik probíhajících kupeckých cest. Hrad byl s největší pravděpodobností založen za vlády Václava II., tedy někdy ve 4. čtvrtině 13. století. Písemné prameny se k tomu ale bohužel žádné nedochovaly. Tomáš Durdík založení hradu odůvodňuje ztrátou nedalekého hradu v Týnci nad Sázavou. No jo, ale moc to k tomu nesedí, jak ve svém článku zmiňuje František Záruba. Hrad v Týnci byl v 11. - 12. století jistě významným opěrným bodem královské moci, ale s největší pravděpodobností již v polovině 13. století zastaven některému ze šlechticů a jako šlechtický hrad mohl vyhovovat několik dalších desítek let, ne-li století, pro královskou správu byl v té době už naprosto nevyhovující. Pan doktor Záruba naopak poukazuje na ztrátu Konopiště, které bylo vystavěno otcem Václava II. Přemyslem Otakarem II. a "bolelo" v dané době krále mnohem více, a tak dává smysl, že aby si udržel na dnešním Benešovsku autoritu silného krále, vznikl podnět k výstavbě nového královského hradu - Kostelce nad Sázavou.

V písemných pramenech se hrad poprvé objevuje roku 1341 jako majetek jistého Oldřicha z Kostelce. Následně ho kralevic Karel 25. 11. 1342 vykoupil. Karel IV. ho ale už roku 1357 a 1358 zastavil Jakubovi z Kostelce a opět ho vyplatil. 1385 je zmiňován Chval z Kostelce a tak bychom mohli pokračovat, zkrátka Kostelec nad Sázavou od roku 1358 už nikdy nebyl královským hradem...

Co se týká podoby starého přemyslovského hradu, v podstatě se dá vystihnout větou "Víme, že nic nevíme..." Současné trosky jsou vesměs pozůstatky až dalších přestaveb ve vrcholném a pozdním středověku.

Augustus Sedláček předpokládal, že ještě před samotnou výstavbou hradu stával na vršku kostel, který byl následně včleněn do stavby hradu a od toho, že je i odvozen název hradu - Kostelec... Je to vskutku poetický výklad a věřím, že torzo zdi s opěráky na východní straně staveniště skutečně může evokovat kostel, ale není tomu tak... Jedná se skutečně pouze o nutnou technickou oporu stěny, kvůli špatnému podloží a navíc předmětná stěna s opěráky pochází až z poslední stavební etapy hradu v 15. století.

Paní Menclová chtěla Kostelec Václava II. vidět jako klasický, i když menší, přemyslovský hrad s bergfritem. Ani tato hypotéza se však nejeví jako pravděpodobná, protože pro základ věže v horním hradě dosud nejsou žádné důkazy.

Přibližnou podobu hradu asi rozlouskl Tomáš Durdík, kdy ho řadí k hradům s plášťouvou hradbou, čili hrad, který chrání pouze velmi vysoká pevná hradba, kterou nepřevyšuje žádná jiná z hradních staveb. Pro královský hrad ve středních Čechách je to skutečně netypická dispozice, ale už to asi tak bude...

Pravděpodobná podoba hradu ve 13. století

Hrad byl už při svém vzniku obehnán hlubokým příkopem a hradbami. Vstup byl pravděpodobně již na konci 13. století pomocí kolébkového padacího mostu, což je pro 13. století velmi netypický systém, který v našich zemích předbíhá svou dobu. Podobný systém lze nalézt i na nedalekém hradu Zlenice. Po překonání příkopu po padacím mostě a projití vstupní věžovou branou bylo nutné celé jádro hradu obejít k další hradní bráně na východě. Celé toto předhradí je tak navrženo jako obrovská oválná bašta. Velmi podobné invenční řešení nacházíme na hradě Lanšperku, který stavěl Přemysl Otakar II. jako malý královský hrad v severovýchodních Čechách, dá se předpokládat, že výstavbou Kostelce se nechal Václav II. inspirovat právě u Lanšperku. Jedná se o jediné zatím známé dva hrady tohoto typu a jsou jistě nedoceněným fortifikačním skvostem stavitelství posledních Přemyslovců.

Jak vypadala zástavba samotného hradu a jaká byla jeho jistě překrásná výzdoba, se bohužel už nedozvíme.

Poslední otazník nad podobou Přemyslovského hradu Kostelec se houpá nad hláskou. Zcela oddělenou od staveniště hradu. Nemá v rámci celé dispozice žádný velký smysl, z vršku hradem hradu byl jistě stejně dobrý výhled... S největší pravděpodobností nebyla nikdy nijak spojena s hradem, protože to dost dobře nedovoloval terén. Proč a kdy vznikla? Je už z konce 13. století? A lze ji stavět do analogie třeba k bezdězské čertově věži, která je také předsunuta daleko od samotného hradu, nemá většího smyslu a sahá až nad přístupovou cestu? Nebo je to až druhotná přístavba ze 14. nebo dokonce 15. století? Za mě by dávalo smysl, aby byla už z doby královské výstavby hradu, když se nevešel mohutný bergfrit nahoru do hradu, muselo přeci něco symbolizovat královskou svrchovanou sílu a podle mě je symbolem této královské moci právě tato předsunutá na smyslu trochu pozbývající hláska.

Hláska

Závěrem Kostelec hodnotím jako neuvěřitelně zajímavý královský hrad, který ještě čeká na odhalení všech svých tajemství a vřele Vám doporučuji jeho návštěvu... Když to stihnete ještě teď se sněhem, získáte zážitek, na který určitě nezapomenete... :)